Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Zajíc v pytli

1. 02. 2010 10:10:21
Lidé dělají různé věci. Některé jsou obyčejné – jako usrkávání ranní kávy, některé výjimečné – to, když čteme časopis zezadu, některé, řekněme, neuvěřitelné – třeba výstup na Mont Everest. Ale ze všeho nejraději se uchylujeme k takovým činům, u kterých, při hlubším zamyšlení, zjistíme, že je lepší se nad nimi nezamýšlet vůbec. Slepicím barvíme vajíčka, krademe stromky z lesa, abychom si je mohli vystavit mezi knihovnu a televizi, mrtvým dáváme bohatší kytice než živým, klečíme na zemi, když uvažujeme o manželství.
A? žijí duchové!A? žijí duchové!

U takových počínání se nemusíme rozhodovat. Jakkoli to může vypadat bláznivě, ozdobíme stromeček, rozsvítíme světýlka, sbohem a šáteček.

K peripetiím dochází ve chvíli, když začneme přemýšlet (a to nejen v tomto případě). Jako budoucí nevěsta si přeju vypadat, inu, jako nevěsta. Mít bílé šaty se závojem. Tak přeci nevěsta vypadá. Návštěva svatebního salónu vás však může zavést do spárů dilemat. Nejen, že existuje nekonečné množství druhů svatebních šatů, ale musíte si vybrat i ten správný závoj. Asistentky se vás ptají: Přejete si vůbec závoj? Jak dlouhý by měl být? S lemováním nebo bez? Kolik vrstev? Tyl nebo krajka? Přes vlasy, ve vlasech, pod vlasy? Jejich dotazování je tak naléhavé, až se bojíte, že jste podcenili celou svou životní filosofii. Já NEVÍM a světe zboř se!

Podle viktoriánské tradice, to závoj je symbolem panenství, nikoli bílá barva šatů. Když má nevěsta závoj přes obličej, slibuje tím, že do manželství vstupuje neposkvrněná. Do vlasů mi tedy byl nasazen závoj a jeho horní vrstvou jsem si zaclonila obličej. Špatně vidím do dálky. Ušla jsem pár kroků, ruce před sebou nahmatávaly správný směr. Možná jsem vypadala jako panna, ale příliš přitažlivé to nebylo. Snad opravdu neposkvrněným nevěstám, které kupují zajíce v pytli (nebo možná i zajíce bez pytle), by to slušelo. Závoj přes obličej je však dokonalým nástrojem, jak zakrýt realitu a tylem a krajkou utvrdit ženicha (i jeho matku) v jeho naivních představách.

Závoj však může být i nástrojem muže. Gesto, kdy snoubenec závoj odkrývá, hovoří jasně: rozbalil jsem si tě jako dárek a teď patříš mně. Když si židovská princezna Rebeka nasadila závoj, naznačila svému nastávajícímu, kde končí jeho prostor a začíná její. U oltáře však ženich „emancipovaně“ znovu odclonil její tvář a tím dal jasně najevo, že pro vstup na její soukromé území povolení rozhodně nepotřebuje. I když by v dnešní době tento přístup velmi neuspěl, závoj zakrývající tvář je stále handicapem nevěsty:

  1. Nevěsta přes závoj špatně vidí, snadno si splete ženicha s matrikářkou.
  2. Ženich nevěstu přes závoj špatně vidí, do závoje mu může být zabalena tchýně.
  3. Po dvouhodinách precizního líčení se vše zakryje závojem, aby se prodala „vnitřní krása“ (která je, v den svatby, řekněme, trochu mimo hru).
  4. Do síťky závoje se mohou zachytit včely a přebzučet nevěstino ANO.
  5. Děti se budou bát, záclonu přes hlavu nosí jenom duchové.

Protože se členem Ku Klux Klanu rozhodně stát nechci, závojem si tvář nezakryju. Ale abych pak mohla s čistým svědomím barvit vajíčka a zdobit stromečky, udělám ze sebe kompletní nevěstu. Závoj si nechám spadnout volně na ramena a pak až dolů na zem. Zakryje tak méně úhledné části těla, než je můj obličej. Můj zadek si snad ženich nesplete.

Autor: Zuzana Dvořáková | pondělí 1.2.2010 10:10 | karma článku: 12.32 | přečteno: 2691x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Osobní

Dana Adámková

Milovaní a ti nechtění

U mých nohou leží moje radost, bytost, která mě miluje, zbožňuje. Já doufám, že nejen kvůli tomu, že ji krmím. Je to moje malá psí kamarádka Any.

20.7.2017 v 16:43 | Karma článku: 16.05 | Přečteno: 274 | Diskuse

Jan Jílek

Plky o světě kaváren a putyk

Probudil jsem se a vzpomněl si na své ochotnické divadlo. Píši si pro něj své texty, které mi moji přátelé občas zahrají. Ochotnicky. Jediný cíl, který mám, je asi ten, že rád vyprávím své příběhy.

20.7.2017 v 13:25 | Karma článku: 13.68 | Přečteno: 333 | Diskuse

Lenka Bartošová

Psí věci (ne)potřebné

Rozloučit se svým psem je vždy hodně těžké. Je jedno, jestli jde do psího nebe nebo třeba za duhový most a je taky úplně jedno, jestli je to váš první nebo už pátý pes

20.7.2017 v 8:08 | Karma článku: 19.62 | Přečteno: 548 | Diskuse

Veronika Fojtíková

Příběh, který stojí za to dočíst (dovyslechnout)

Miluji příběhy. Vždycky jsem ve svém životě měla obrovské štěstí na lidi. Ať už jsem potkávala různé osobnosti, anebo jen někdo zajímavý byl mým sousedem, obohatilo můj život setkání s nimi natolik, že...

19.7.2017 v 19:04 | Karma článku: 20.44 | Přečteno: 845 | Diskuse

Vlasta Fišrová

Deník jedné Vlasty ze severozápadu - část V.

Proč se muži stávají alkoholiky? Nakolik žena tvoří muže? Sebevražedných atentátníků by nejspíš nebylo, kdyby ti muži měli ženu. A pak už na optimističtější notu. O krásném obrazu v modré a čápech na poli s balíky slámy.

19.7.2017 v 16:54 | Karma článku: 6.53 | Přečteno: 177 | Diskuse
Počet článků 10 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 3999
Jsem obyčejná holka, která chce neobyčejnou svatbu.

Seznam rubrik

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.