Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Svatební slib jako scénář šťastného manželství?

11. 05. 2010 9:03:02
Abychom utekli svatebnímu shonu, rozhodli jsme se z rušného velkoměsta, plného svatebních salónů, klenotnictví, květinářství a cukráren, odjet na venkov. Sotva jsme nastoupili do vlaku, naše cesta vedla do jídelního vozu, abychom si zde vychutnali kulinářské umění mikrovlnky a mrazáku. Po třech hodinách cesty u stolu pro dva s rozsvícenou lampičkou a umělými gerberami jsme poprosili o účet. „Ano, jistě“, oznámil číšník, „a přejete si platit dohromady nebo zvlášť?“
A s deníkem Sport žili š?astni až do smrti...A s deníkem Sport žili š?astni až do smrti...

Místo odpovědi na jednoduchou otázku jsem však začala uvažovat. Komplikovaně. Jak jinak.

Vybírám ideální šaty, hledám místo svých snů, kreslím si svatební dorty a přemýšlím, jakou barvu by měly mít ty lampiony, co nad námi budou viset místo oltáře. Nebudou to však lampiony, co potom se mnou pojedou domů a s nimiž budu v jedné posteli usínat do konce života (i když je to zábavná myšlenka).

Ve snaze vyplnit si svou představu perfektní svatby jsem se tak opomenula soustředit na to, co činí svatební sňatek nejkrásnější – totiž právě ti, kdo do něj vstupují. Jaký jsme vlastně pár? Co nás odlišuje a co naopak natolik spojuje, že jsme se rozhodli to nikdy nerozpojit?

V momentě svatebního obřadu bychom si měli říct slib. Jeden druhému. Navzájem. Slibovat však něco, co budoucí manželský svazek nikam neposune, nemá význam. Já svému snoubenci můžu slíbit spoustu věcí, ale co když to dostatečně nevyjádří závažnost mého rozhodnutí? Bylo by tak mnohem smysluplnější, kdyby mi on napsal, co si přeje, abych mu slíbila. A naopak.

Scénář takového jeho svatebního slibu pro mne by vypadal asi takto: Zuzi, slibuju ti, že nebudu usínat s ovladačem na rameni, že tvůj šampón nepoužiju místo mýdla na ruce, že gel na vlasy nikdy nenechám na okraji umyvadla, že ze záchodu vyhodím všechny časopisy, že občas umyju podlahy a vyžehlím košile, že zruším všechny sportovní kanály, že prodám permanentku na hokejovou Spartu, že tvým krémem na obličej si nenamažu chodidla, že nikdy neusnu uprostřed hádky a že si s tebou budu vždycky povídat místo Branek, bodů, vteřin.

S takovým slibem by má pohádková svatba získala sladkou tečku. Na místo ne příliš konkrétního "v bohatství i chudobě" (což je vždy vlastně otázka subjektivní interpretace), by náš vztah byl do budoucna ochuzen o veškerou rozmrzelost, nepříjemné kompromisy či slovní přestřelky. Bez ovladače a časopisů žili šťastně až do smrti, zněly by konečné titulky našeho velkofilmu.

Kdo by však na takový příběh koukal? Nejspíš by to byla pěkná nuda. Každý zvlášť máme sice odlišný názor na využití denního krému, ale teprve když se naše představy spojí dohromady, nastává ta pravá zápletka. A bez té žádný dobrý film neuspěje, natož pohádka.

Autor: Zuzana Dvořáková | úterý 11.5.2010 9:03 | karma článku: 17.99 | přečteno: 5051x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Osobní

Dana Adámková

Milovaní a ti nechtění

U mých nohou leží moje radost, bytost, která mě miluje, zbožňuje. Já doufám, že nejen kvůli tomu, že ji krmím. Je to moje malá psí kamarádka Any.

20.7.2017 v 16:43 | Karma článku: 16.05 | Přečteno: 274 | Diskuse

Jan Jílek

Plky o světě kaváren a putyk

Probudil jsem se a vzpomněl si na své ochotnické divadlo. Píši si pro něj své texty, které mi moji přátelé občas zahrají. Ochotnicky. Jediný cíl, který mám, je asi ten, že rád vyprávím své příběhy.

20.7.2017 v 13:25 | Karma článku: 13.68 | Přečteno: 333 | Diskuse

Lenka Bartošová

Psí věci (ne)potřebné

Rozloučit se svým psem je vždy hodně těžké. Je jedno, jestli jde do psího nebe nebo třeba za duhový most a je taky úplně jedno, jestli je to váš první nebo už pátý pes

20.7.2017 v 8:08 | Karma článku: 19.62 | Přečteno: 548 | Diskuse

Veronika Fojtíková

Příběh, který stojí za to dočíst (dovyslechnout)

Miluji příběhy. Vždycky jsem ve svém životě měla obrovské štěstí na lidi. Ať už jsem potkávala různé osobnosti, anebo jen někdo zajímavý byl mým sousedem, obohatilo můj život setkání s nimi natolik, že...

19.7.2017 v 19:04 | Karma článku: 20.44 | Přečteno: 845 | Diskuse

Vlasta Fišrová

Deník jedné Vlasty ze severozápadu - část V.

Proč se muži stávají alkoholiky? Nakolik žena tvoří muže? Sebevražedných atentátníků by nejspíš nebylo, kdyby ti muži měli ženu. A pak už na optimističtější notu. O krásném obrazu v modré a čápech na poli s balíky slámy.

19.7.2017 v 16:54 | Karma článku: 6.53 | Přečteno: 177 | Diskuse
Počet článků 10 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 3999
Jsem obyčejná holka, která chce neobyčejnou svatbu.

Seznam rubrik

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.